1201-1240 / biskup Robert
1245-1281 / biskup Bruno ze Schauenburku
1281-1302 / biskup Dětřich
Olomoučtí biskupové při svých cestách pobývali přímo v Modřicích a vydali zde celkem několik desítek diplomatických listin.
Z-2020/3 s.29 - 1228 = první písemný doklad (CDM) o pobytu olomouckého biskupa v Modřicích
Při srovnávání data jejich vydání s dnešními daty je nutné vzít v potaz, že listiny byly tehdy datovány dle Juliánského kalendáře, který se v Českých zemích v roce 1584 posunul o 10 dnů na Gregoriánský a dnešek už je ještě o další 3 dny dále.
ČeV
uliánský a Gregoriánský kalendář - citace dle AI z Instagramu "české zvyky":
PŘECHOD Z JULIÁNSKÉHO NA GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ (1584)
Zavedení gregoriánského kalendáře v českých zemích v roce 1584 způsobilo, že po 6. lednu následoval hned 17. leden. Tento desetidenní posun narušil kontinuitu času, a tím i přesnost většiny pranostik.
V dnešní době je rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem již 13 dní. To je důvod, proč ortodoxní země jako Rusko, Srbsko nebo Řecko slaví Vánoce až 6. ledna. A Velká říjnová revoluce neproběhla v říjnu, ale v listopadu.
PROČ PŘECHOD NASTAL:
Juliánský kalendář, byl zaveden v roce 45 př. n. l. římským vojevůdcem Juliem Caesarem (100–44 př. n. l.) a na svou dobu moderní systém počítání dnů vycházel z toho, že rok je dlouhý 365 dní a 6 hodin. Problém byl, že skutečný rok je o 11 minut a 15 vteřin kratší. Nepatrná odchylka dlouho nikomu nedocházela, ale už ve 12. století si lidé začínali všímat, že ačkoliv podle kalendáře má být toho dne světla stejně jako tmy, reálně je toho či onoho více.
Do věci se v 16. století vložil Papež Řehoř XIII., který v roce 1582 vydal tzv. Bulu Intergravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dnů dopředu. A to proto, aby se vyrovnalo zpoždění juliánského kalendáře za „astronomickým“. Jak je všeobecně známo, astronomický rok netrvá 365 dní, ale o něco více.
